Podle teorie „syndromu jedináčka“ mohou děti bez sourozenců postrádat sociální dovednosti a být rozmazlené, osamělé nebo sobecké. Tento stereotyp pochází z průzkumu E. W. Bohannona z 19. století, kde většina respondentů popsala jedináčky jako „extrémně rozmazlené“. Přetrvával až do roku 1986, kdy studie Toni Folbo neprokázala žádné zásadní rozdíly mezi jedináčky a dětmi se sourozenci – kromě silnějšího pouta k rodičům. Výzkum z roku 2018 toto zjištění potvrdil.
Přesto se na internetu objevují debaty o typických rysech, které mohou napovědět, zda někdo vyrůstal jako jedináček. Sepsali jsme 30 nejčastějších znaků – čtěte dál a sami posuďte, zda je na tom něco pravdy!